• Deutsch

Šumavská magistrála

Proč ji na Šumavě máme, kudy vede, co nabízí a kdo a jak ji platí, to jsou otázky  na něž se pokusíme odpovědět.

Proč vlastně magistrála?

Časy dálkových lyžařských přejezdů již patří zřejmě minulosti, nedostatek času nahrává spíše kratším okruhům s navrácením se do výchozího bodu lyžařské túry. Dnešní smysl Šumavské magistrály jako dálkové trasy spatřujeme mnohem více v jejím sjednocovacím významu pro celou oblast Šumavy, jež je využíván zejména marketingově. Hlavním přínosem pro lyžaře by měla být garantovaná kvalita lyžařské stopy v celé délce magistrály, včetně zajištění přístupů z šumavských obcí podél této spojovací linky.

Kudy vede?

Novinka! Videotrasa Šumavské lyžařské magistrály z pohledu lyžaře!

Lyžařská Šumavská magistrála propojuje Šumavu od Železné Rudy k Lipnu, reaguje na poptávku po realizaci upravované trasy, která by umožnila v několika dnech projetí celé Šumavy. Projekt není nový a v podstatě umožní oživení kdysi oblíbených „ Přejezdů Šumavy“.

sumavskamagistralaŠumavská magistrála začíná v Železné Rudě – hlavním lyžařském středisku západní části Šumavy. Toto středisko disponuje dostatečnou kapacitou parkovacích míst a jako jedno z mála na Šumavě je napojeno na železniční síť ČD, velmi dobré je i autobusové spojení.

Magistrála začíná nedaleko centra města jižním směrem pod sjezdovkou Samoty v nadmořské výšce 790m.n.m. a začíná 3km stoupáním na rozcestí Zámecký les (3km), poté se stáčí zpět na sever, kde celkem pohodlně dojedeme na křižovatku Gerlova Huť (8,5km; ve výšce 960m.n.m.) – toto místo lze použít též jako nouzové nástupní při nedostatku sněhu v Železné Rudě. Další část trasy vede podél silnice po nové cyklotrase na Novou Hůrku (13km), zde je možnost krátkého odpočinku či malého občerstvení v místní hospodě.
Odtud magistrála stoupá na bývalou Hůrku (15,5km) a dále pokračuje přes Vysoké Lávky (18,5km), Formberk do Prášil (21,5km; 870m.n.m.), zde opatrně při závěrečném sjezdu. Prášily umožňují v případě nepříznivého počasí či pomalejšího postupu ukončit denní trasu a přenocovat. Při optimálních podmínkách však doporučujeme po vydatném obědě pokračovat dále na Slunečnou (23km), Liščí díry a kopcem až na Předěl (28,5km; 1235m.n.m.) pod horou Poledník – rozhledna. Z Předělu pokračujeme mírným sjezdem na rozcestí Bavorská cesta (31km) a dále kolem Oblíku na Javoří Pilu (34,5km) – zde je sjezd už poměrně ostrý. Z Javoří Pily nás krásná vyhlídková cesta podél Javořího, později Roklanského potoka, dovede přes Rybárnu (38km) až do cíle prvního dne – obce Modrava (40km; 980m.n.m.). V sezóně je potřeba počítat s plnou obsazeností lůžek a proto doporučujeme nocleh objednat předem.

Z Modravy vyrazíme proti proudu Modravského potoka, příjemným, mírným stoupáním po cestě směrem na Březník. Až na toto malebné místo ovšem nedorazíme, ale asi 2km před tímto cílem na rozcestí Na ztraceném ( 45km) odbočíme vlevo a začneme prudce stoupat přes Ptačí nádrž (47km) až na nejvyšší místo lyžařské běžecké magistrály na Černou horu (51km; 1272m.n.m.), zde při dobré viditelnosti je jižním směrem možno spatřit cca 300km vzdálené Alpy. Z Černé hory sjíždíme bezpečně k rozcestí U pramenů Vltavy (53km) a opět začneme ostře stoupat pod horu Stráž (54,5km) a dále sjezdem na Bučinu (56km) – opět výhled na Alpy.
Zde rychlým sjezdem na Knížecí Pláně (58km) – možnost občerstvení v místním hostinci.

Magistrála pak pokračuje na Ždárské sedýlko (60km) a dlouhým sjezdem do obce Strážný (68km; 810m.n.m.). Zde doporučujeme přespat. Trasa dnešního dne měří pouze asi 30 km, ale jedná se o druhý den, kde se kumuluje únava, nehledě k tomu, že lze přidat zajížďku na Březník, která nám denní trasu prodlouží zhruba o 5 km. Doporučení o dopředu zamluveném ubytování platí i pro tuto lokalitu, i když již není zdaleka tak hojně navštěvovaná jako předchozí Modrava. Poslední den přejezdu Šumavy zahájíme ze Strážného (68km) kolem čerpací stanice AGIP, podél silnice na hraniční přechod, kterou asi po 1 kilometru podjedeme a zvlněným terénem projedeme přes bývalou osadu Dolní Cazov (72km) na Mlaka (75km) a dále přes Krásnou Horu do Nového Údolí (80,5km; 800 m.n.m.) – celý tento úsek magistrály vede většinou v bezlesí a umožňuje krásné výhledy do okolí, na začátku Splavské rašeliniště, později kolem Krásné Hory výhledy do blízkého Německa, okolí Bischofsreutu.

V Novém Údolí popř. Haidmühle rozhodně nevynechejte možnost občerstvení, neboť nás bude čekat závěrečných asi 25 km bez jakéhokoli zázemí v oblasti Trojmezní hornatiny a dále Smrčiny. Z Nového Údolí začneme stoupat směrem k Schwanzenberskému plavebnímu kanálu, jakmile jej po 5km dosáhneme, čeká nás podél tohoto kanálu úsek po naprosté rovince až k rozcestí Hučina (90km). Poté už zvlněným terénem na Říjiště (96km) a dále na Seitzovu cestu (101km; 940m.n.m.), pak již následuje závěrečný sjezd na Josefův Důl (104km) a po rovince při plavebním kanálu kolem penzionu Marie ( výborné a zasloužené občerstvení ) na Zadní Zvonkovou (106km; 825m.n.m.) popř. na hraniční přechod Pestřice/Sonnenwald. Zde Šumavská lyžařská magistrála končí s možností pokračovat na Rakouském území v okolí Schönebenu a Hochfichtu.